kliknetes
Mládí
Alphonse Capone (ital. Alfonso Capone, zkráceně Al) se narodil italským imigrantům v Brooklynu dne 17. ledna 1899. Jeho otec Gabriele Capone byl holič a matka Teresina Raiola pracovala jako švadlena. Do Spojených států se Al Caponovi rodiče přistěhovali z Neapole v roce 1894. Dohromady měli sedm synů a dvě dcery: James (Vincenzo), Ralph (Raffaele), Frank (Salvatore), Alphonse (Al), John (Erminio), Albert (Umberto) a Matthew (Amedeo), Rose a Mafalda.
Dva z Alphonsových bratrů, Ralph a Frank, se k němu připojili v kriminální činnosti, ostatní si většinou změnili jména a s těmito záležitostmi nechtěli mít nic společného.
Do školy chodil Alphonse Capone pouze několik tříd. Ve 14 letech školu opustil, protože zbil svou učitelku. Živil se pak příležitostnými pracemi a postupně byl členem několika brooklynských pouličních gangů. Kradl cigarety a alkohol a bojoval s členy ostatních gangů.
Jeho vzorem byl Johnny Torrio, který se později odstěhoval do Chicaga. Al Capona pak zaměstnal Frankie Yale. Pracoval v jeho podniku jako barman a vyhazovač. Tam také v létě roku 1917 přišel ke svým jizvám na levé tváři, podle kterých dostal přezdívku “Scarface”. Pořezal ho Frank Gallucio poté, co měl Al Capone nevhodné poznámky vůči jeho sestře. Al Capone se pak musel omluvit a Gallucio mu zaplatil za zranění odškodnění. V pozdější době Al Capone Gallucia dokonce zaměstnával.
V roce 1918 se Al Capone seznámil s Irkou Mary (Mae) Josephine Coughlin. 4. prosince 1918 se jim narodil syn Albert Francis Capone, kterému říkali “Sonny”. Jeho kmotrem byl Johnny Torrio. 30. prosince 1918 měli Al a Mary svatbu.
Koncem roku 1919 se Yale a Torrio dohodli, že by se měl Al Capone přestěhovat do Chicaga - byl zapletený do boje s jiným brooklynským gangem a bylo tedy moudřejší, aby odjel. V té době měl mít Al Capone za sebou dvě vraždy.
Chicago
V Chicagu 20. a 30. let dvacátého století byla činnost mafie velmi rozšířená. Al Capone začal pracovat pro Torria v organizaci, kterou vedl Torriův strýc Jim Colosimo a která měla v té době kolem 800 členů.
16. ledna 1920 začala prohibice, která trvala až do roku 1933. Měla za cíl potlačit alkoholismus a zvýšit tak produktivitu práce v továrnách. Jejím důsledkem však byl rozkvět organizovaného zločinu, jehož nejvýnosnější aktivitou se stalo právě pašování alkoholu a obchod s ním.
11. května 1920 pomohl Al Capone Torriovi zabít Jima Colosima. Na popravě se měl podílet i Frankie Yale. Torrio se tak ujal vedení organizace.
V roce 1922 už byl Capone Torriovou pravou rukou, byl zodpovědný za obchod s alkoholem a řízenou prostituci v Chicagu.
V březnu roku 1925 se Torrio zotavoval z těžkých zranění a rozhodl se odejít na odpočinek. Vedení organizace předal Al Caponovi.
Al Capone si získal pověst chladnokrevného a brutálního člověka, který se vyznal v boji s nožem, uměl dobře střílet a nevyhýbal se ani pěstním konfliktům. Na veřejnosti si však budoval pověst úspěšného obchodníka se starým nábytkem, který rád a hodně rozdával chudým a potřebným. Stal se populárním i díky tomu, že občanům mohl zajistit tehdy tolik žádaný alkohol.
Kromě alkoholu a prostituce kontroloval Al Capone hazardní hry a dostihy, vyhýbal se však obchodu s drogami. Bál se, že by to mohlo jeho organizaci zruinovat. Al Capone měl vliv a styky, uplácel úředníky, soudce, politiky i policii. Jeho organizace byla velká a bohatá.
V roce 1927 vyšel v platnost zákon, podle kterého se musely zdanit i nelegální příjmy. To dovolovalo stíhat lidi za daňový únik v případě, že příjmy nepřiznali nebo za nelegální aktivity v případě, že takové příjmy přiznali. Tento zákon se měl stát zbraní proti Al Caponovi - žádné těžké zločiny mu totiž policie nemohla dokázat.
V době své největší moci byl Al Capone často terčem útoků, několikrát se ho pokoušeli zabít, ale útoky skončily vždy neúspěšně.
1. července 1928 byl zastřelen Frankie Yale, Al Caponův někdejší šéf z Brooklynu. Popravu nařídil Al Capone.
Masakr na Den svatého Valentýna
Celou operaci řídil Al Caponův přítel, Jack McGurn, který sám měl s Moranem nevyřízené účty. Bylo sjednáno, že Moran koupí určité množství kvalitní whisky za velmi výhodnou cenu. K předání mělo dojít 14. února 1929 dopoledne v jedné garáži. Kolem 10:30 hod k místu přijelo policejní auto. V té době bylo v garáži šest členů Moranova gangu a jeden jejich přítel. Moran sám měl zpoždění. Když přicházel, spatřil policejní vůz a schoval se. To mu zachránilo život.
Z auta vystoupili dva policisté a tři muži v civilu. Byli to převlečení Al Caponovi muži. Do garáže vešli nejprve falešní policisté a všichni přítomní si mysleli, že se jedná o obyčejnou policejní razii. Nekladli žádný odpor. Na požádání složili zbraně a seřadili se všichni s rukama za hlavou čelem ke zdi. Nato se objevili muži v civilu a začala palba, při níž mělo být vystříleno kolem 150 nábojů ráže 45.
Z garáže pak vyšli falešní policisté a před nimi s rukama nad hlavou ti muži v civilu. Všichni pak nasedli do auta a odjeli. Obyvatelé přilehlých domů, kteří si něčeho všimli, si mysleli, že policie dopadla pachatele, a ani je tedy nenapadlo policii volat.
Když na místo přijela skutečná policie, našli člověka, který ještě nějakou dobu dýchal. Byl to Frank Gusenberg. Na otázku, kdo po něm střílel, však řekl, že nebude vypovídat.
Al Capone sám byl v době incidentu na Floridě a Jack McGurn měl také dobré alibi. Bugs Moran se pak veřejně vyjádřil v tom smyslu, že jen Al Capone může mít na svědomí takovou popravu. Tím však porušil mafiánský zákon omerty a v podsvětí ztratil svůj vliv a postavení.
Začátek konce
23. dubna 1930 byl v Chicagu publikován seznam veřejných nepřátel. Bylo na něm 28 jmen a Al Capone byl na prvním místě.
Od 16. května 1929 do 17. března 1930 byl Al Capone ve vězení za nelegální držení zbraně. Těchto deset měsíců strávil jako privilegovaný vězeň ve speciálně upravené cele. Dál řídil své obchody a mohl přijímat návštěvy. Odsouzen byl sice na jeden rok, byl ale propuštěn za dobré chování.
Al Capone sám pod svým jménem nic nevlastnil, všechno měl napsáno na své nejdůležitější lidi. Všechny Caponovy obchody byly prováděny prostřednictvím třetích osob. S pomocí nastrčeného agenta se však podařilo shromáždit důkazy proti Al Caponovi o porušení zákona o přiznání daně z příjmu. Mužem, který předložil důkazy o Al Caponových příjmech, byl Edward Joseph O'Hare. (V roce 1939, kdy byl Al Capone propuštěn z vězení, byl O'Hare zastřelen.)
5. června 1931 byla na Al Capona podána žaloba za krácení daně ve výši 200 000 dolarů. Byla to suma velmi nízká, jednalo se však o částku, která byla prokazatelná.
16. června 1931 začal soud. Al Capone chtěl nejdříve uzavřít dohodu o tom, že se přizná a dostane mírný trest. Soudce však byl proti takovéto dohodě a Al Capone tedy tvrdil, že je nevinen.
Al Capone se snažil podplatit porotu, ale soudce na poslední chvíli všech 12 členů poroty vyměnil.
17. října 1931 byl Al Capone uznán vinným v pěti bodech z celkových 23.
24. října 1931 padl rozsudek - Al Capone byl odsouzen k 11 letům vězení, měl zaplatit pokutu 50 000 dolarů, dále soudní náklady (necelých 8 000 dolarů) a dlužnou daň za roky 1925 - 1929 (215 000 dolarů plus úroky z prodlení).
Vězení
18. srpna 1934 byl převezen do ostrovní věznice Alcatraz u pobřeží Kalifornie. Jeho vězeňské číslo bylo AZ-85, ale kvůli ztrátě záznamů nelze zjistit, ve které cele věznice pobýval. Tam byl od okolního světa naprosto izolován a dozorci se také snažili o to, aby Al Capone neměl žádný vliv na své spoluvězně.
V té době nastal pád Al Caponovy říše. Al Capone ztratil veškerou moc a kontrolu nad svou organizací. Prohibice již byla zrušena a aktivity mafie se musely radikálně změnit. Místo alkoholu se začalo obchodovat s drogami.
Al Caponův psychický a fyzický stav se rapidně zhoršil. Naplno se projevila jeho nemoc syfilis, kterou se v mládí nakazil. Jako její následek nastala u Al Capona demence.
Kvůli své nemoci a také za dobré chování byl 16. listopadu 1939 z vězení předčasně propuštěn. Do jara 1940 byl ještě léčen v baltimorské nemocnici, poté se uchýlil na své sídlo na Floridě. Do Chicaga už se nikdy nevrátil.
Pro společnost již Al Capone nepředstavoval žádnou hrozbu. Al Caponeovým nástupcem byl jeden z jeho hlavních mužů, Frank Nitti.
Smrt
Al Capone po návratu z nemocnice dál bojoval s následky syfilis, měl nenávratně poškozený mozek a dožíval v péči svých příbuzných. 21. ledna 1947 měl záchvat mrtvice. Za tři dny dostal těžký zápal plic a druhý den, 25. ledna 1947, zemřel na zástavu srdce.
Pohřben byl nejprve v Chicagu mezi hroby svého otce a bratra Franka na hřbitově Mount Olivet Cemetery. V březnu 1950 byl převezen na hřbitov Mount Carmel Cemetery.
Význam
Al Capone je dnes považován za typického představitele mafiánského bosse, je to symbol americké mafie 20. let dvacátého století. Al Capone však vstoupil do již zavedené organizace, kterou sám nevybudoval a jeho moc nebyla tak velká, jak se mu často přisuzuje.
V té době existovalo několik dalších lidí, kteří měli daleko větší vliv než Al Capone (např. Lucky Luciano). Narozdíl od něj se ale vyhýbali novinářům, nenechávali se fotit, nedělali rozhovory a neukazovali se veřejnosti. Al Capone se naopak rád stavěl do role ochránce lidí. Rozdával například polévku lidem v chudinských čtvrtích, podporoval ostatní Italo-Američany a pomáhal jiným cizincům. Novináře zval často k sobě domů.
